CHRÁM V LESE.

Josef Lukavský

Šli jsme šťastní včera spolu po pěšince v tichý les, sem tam v smíchu, sem tam v bolu nahoru a zase dolů a že tys mé srdce nesla, já zas tvoje srdce nes'. Příroda je lásky chrámem, v nějž smí každý šťastný jít, by moh' rozžít svatý plamen, a mši sloužit, říci Amen, když je nutno tabernákl požehnat a uzavřít. A my byli věřícími bez pochyb a výhrady, když bytostmi vzrušenými být jsme chtěli na vždy svými a s nadějí nebe získat začali jsme obřady. Tvé čelo jsem o půlpáté poceloval poprvé, v pět jsem líbal oči zlaté, v půl šesté rty, touhou vzňaté a v šest jsem tvé bílé tělo zbarvil rudě, do krve. Naše duše zazpívaly píseň písní v chvíli té, andělé nás v lokty vzali, do nebe nás s plesem dali, by tajemství jeho námi mohlo býti odkryté. Když jsme po mši šli zas zpátky po pěšince z lesa ven, mír jsme v duších měli sladký a tu víru, život krátký, že je pouze z milování na pár chvílí upředen.

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

704. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MODLITBA (Otokar Fischer)
  2. None (Josef Holý)
  3. Štěstí. (Bohuslav Květ)
  4. Upoměnkám. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  5. VIII. Až někdy drahá přijdeš do nebe, (Adolf Heyduk)
  6. IV. (Josef Kubelka)
  7. VŠECKU SVOJI LÁSKU... (Josef Lukavský)
  8. SLOKY O KRÁSNÉM DÍLE (Antonín Sova)
  9. Prolog (Stanislav Kostka Neumann)
  10. Kněz řádu nového k obřadům pokleknu (Adolf Racek)