SLOKY O KRÁSNÉM DÍLE

Antonín Sova

Nám nikdy zklamání srdce k smrti neprotknulo a chvíle nás nepotupila, dne špínou nás neuvlékla, my času jsme neměli zříti na krev, z ran jež tekla, už čekalo Slovo věčnosti, nitra se dílem tknulo. Jsou pouště, tam stromů není ni květin, pták nesed v keř, jsou chrámy, kde modlitba zapomíná se modlit: věř. A každá nás vede cesta, kde člověka bolest vězní, ta, jež i nás hrozila zlomit útěchy zbaveny, – tu přátelskou rukou se dotkneš, tu ohněm zažehneš duši, jen jediný úsměv probudí hudbu, jež roky nezní, a jediné slovo blaženství, které se sotva tuší; a to je, věčnosti Slovo, jež přenáší plameny bratrské lásky, je vdechuje v pouště i v kameny. Chcem dílem svým přemoci mrtvo, jež po hřbitovech chodí, a k včerejšku člověka láká zpět hlasem ztišeným. My pro zítřek pracujem dnes a souzeno-li nám padnout, přec do věčna vpíšem svou krví pozdravy těm, kdož se rodí z žen našich, s nimiž jsme snili o lidech vzkříšených.

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

817. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LEGENDA (Otokar Fischer)
  2. Pozdě. (Karel Babánek)
  3. SCALA SANTA (Růžena Jesenská)
  4. KRISTUS KRÁSY. (Antonín Sova)
  5. CHRÁM V LESE. (Josef Lukavský)
  6. PŘERODU CHVÍLE (Antonín Sova)
  7. 4   Jsme poslové – a nevím, čí ni čeho –, (Otokar Fischer)
  8. None (Josef Holý)
  9. SLOKY POKORNÉ. (Antonín Sova)
  10. SLEPCI. (Antonín Macek)