Nám ranami nejdražších rukou krvácet duše bude(Na)
to v den kdy osiříme Nás zapře kdos vydědí(Na)
již navždycky ze srdce svého(Na)
My půjdem sami a tíhou vnitřní zpovědi(Na)
se napřímíme zase až krvácet duše bude(Na)
a schopnější stanem se chápat velikost pokory(Na)
Ji od můry zvíme jíž svíce sežehla tílko chudé(Na)
ji od šelmy dřímavě k slunci když mřeží zří otvory(Na)
ji od kajícníka jenž království ztrativ k božímu putuje hrobu(Na)
prach líbá dobrovolně v lidském vzlykotu(Na)
očištěn od msty a krvavých křestů v nichž koupal svou lidskou zlobu(Na)
svou změří a pochopí nicotu(Na)
Tak pomilovavše více než hrozný svůj sobecký svět(Na)
s douškami v zastávkách rozkoší se slzami běd(Na)
žít budem s veškerenstvem a věčností chválou života vzplanem(Na)
a určení božích cest učni pozornými se stanem(Na)
hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada
690. báseň z celkových 1065
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
SLEPCI.
(Antonín Macek)
-
DUŠE.
(Antonín Jaroslav Klose)
-
Ty Afrodito věčná, nehynoucí,
(Adolf Heyduk)
-
None
(Josef Holý)
-
PÍSEŇ O ZRADĚ.
(Josef Lukavský)
-
VÍTĚZNÝ ŽIVOT
(Arnošt Procházka)
-
KAM?
(Josef Svatopluk Machar)
-
ČESKÁ MELODIE.
(František Kvapil)
-
Do výšin nelze těžkou hmotu vzíti,
( H. Uden)
-
Záhady.
(Josef Václav Sládek)