KRISTUS KRÁSY.

Antonín Sova

Skrz kosatce a máky, skrze růže on viděl to: vše vůní zemdlelo. V ten den šel křísit jedno mrtvé srdce, jež touhou po všem krásném zemřelo... „Vstaň,“ řekl mu, „dnes není nad oblaka, jdou prudce, zdvihnou křídla toužící, a obzor nekonečný svádí, láká, že navždy se v něm ztratí poutníci...“ Leč srdce řeklo: „Marno. Věčné hoře té touhy zloupilo mne o štěstí... Sny Kristův sladkých velké jsou jak moře, leč ještě větši lidské bolesti...“

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

779. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ve hvězdné výši. (Josef Václav Sládek)
  2. 5. Nebe! jestli milost nehoří (Josef Vlastimil Kamarýt)
  3. None (Josef Holý)
  4. Láska a smrt. (Jaroslav Vrchlický)
  5. VIII. Nad hlavou bílá vysoko, (Karel Babánek)
  6. SLOKY O KRÁSNÉM DÍLE (Antonín Sova)
  7. BUŘIČŮV SEN (Antonín Sova)
  8. Lásky chrám. (Václav Antonín Crha)
  9. VĚČNĚ VZPOMÍNATI (Hermor Lilia)
  10. Pozdě. (Karel Babánek)