KRISTUS KRÁSY.

Antonín Sova

KRISTUS KRÁSY.
Skrz kosatce a máky, skrze růže on viděl to: vše vůní zemdlelo. V ten den šel křísit jedno mrtvé srdce, jež touhou po všem krásném zemřelo... „Vstaň,“ řekl mu, „dnes není nad oblaka, jdou prudce, zdvihnou křídla toužící, a obzor nekonečný svádí, láká, že navždy se v něm ztratí poutníci...“ Leč srdce řeklo: „Marno. Věčné hoře té touhy zloupilo mne o štěstí... Sny Kristův sladkých velké jsou jak moře, leč ještě větši lidské bolesti...“ 122

Kniha Lyrika lásky a života (1907)
Autor Antonín Sova

Další vydání

KRISTUS KRÁSY. v knize Lyrika lásky a života (in Dílo Antonina Sovy, svazek 1) (1922)