PŘERODU CHVÍLE

Antonín Sova

Přerodu chvíle nesmí nikoho zmást. Věříš-li, nesmíš odvahu pouze krást. Nohy i srdce se dlouho již v krvi brodí, z myšlenky Bohem tknuté než dobro se zrodí a tvůj den jenom je pukající žalář, kam vniká klíč, záhon, jenž čeká na déšť jarní a rýč. Čekání dlouhé tě mrazí, nevykoupení vrazi stále se bratrstvím nevykupují, hroby se chvějí, ale vzkříšení nevystupují. Lidské příští je těhotný mateřský klín. Aby se člověk zrodil, tvých záměrů syn, mezi hroby a život postav svou lásku, svůj čin, neumdli, hroby puknou, žalář se otevře v chvění, abys byl při zrození.

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

358. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Josef Holý)
  2. Ó, NEHREJ... (František Cajthaml-Liberté)
  3. DVĚ IMPROVISACE (Viktor Dyk)
  4. MÝCH SLZÍ PRAMEN... (Bohuslav Květ)
  5. Ó hleďte jen tu věčnou tajemnici, (Adolf Heyduk)
  6. VER SACRUM. (Xaver Dvořák)
  7. 5. Nebe! jestli milost nehoří (Josef Vlastimil Kamarýt)
  8. XIII. Mládencům. (František Matouš Klácel)
  9. ECCE HOMO! (Zikmund Winter)
  10. SLOKY O KRÁSNÉM DÍLE (Antonín Sova)