Ó hleďte jen tu věčnou tajemnici,

Adolf Heyduk

Ó hleďte jen tu věčnou tajemnici(J5f) jak v hustý závoj skrývá svoje čelo(J5f) bud z jara to kdy vše se rozzvučelo(J5f) bud za mrazu kdy tuhnou slzy v líci(J5f) Kdo může o tvé lásce k lidem říci(J5f) Vždyť pod roušku ti oko nehledělo(J5f) Jen k umírání dala jsi nám tělo(J5f) jen k nedůvěře klenbu s šedou kšticí(J5f) Lež necháváš i blbstva nesečtena(J5f) o podstatě své věstit nic než bajky(J5f) a smrt nám dáváš svrchem všeho věna(J5f) Jdem život píti mroucími rty sajky(J5f) však místo zdroje kyne nám jen pěna(J5f) jak krůpěj kalu ptáku u kolajky(J5f)

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

907. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Josef Holý)
  2. V HOŘI BEZMOCNÉM (Božena Benešová)
  3. Sonet o hádance života. (Josef Svatopluk Machar)
  4. Požívání Boha (Xaver Dvořák)
  5. TROJJEDINÝ (Xaver Dvořák)
  6. Člověk přírodě. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Láska a smrt. (Jaroslav Vrchlický)
  8. II. (Josef Kubelka)
  9. JDA KOLEM HROBU NEZNÁMÉHO ČLOVĚKA. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Ó, NEHREJ... (František Cajthaml-Liberté)