Prolog

Stanislav Kostka Neumann

Nesmrtelnou hymnu slíbil jsem kdys lesům. Snadno přísahy se činí v líbánkách. Slíbil jsem ji stromům, zvěři, hmyzu, vřesům. Milovali jsme se v rozkošnických snách. Nesplnil jsem slibu, nesplnil ho ani, když ta naše láska v štěstí uzrála. Já jen o tom našem věrném milování zpívám prosté rytmy lesů vasala. Také v jejich stínu střídá se let chvílí; tisíc bylo žalů, tisíc radostí: Žaly, moje žaly, hymnu pohltily; mír a radost rády píseň pohostí. Z radostí a míru vzcházejí mé sloky, smutků překonaných bývá na nich pel... Unikl jsem z Města mílovými kroky, k zdroji věčné něhy blah jsem odešel.

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

572. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jarní lásky. (Jaroslav Vrchlický)
  2. ZTRACENÉ JARO (Stanislav Kostka Neumann)
  3. S VÁMI. (Xaver Dvořák)
  4. Nikdy jsem nebyl domýšliv (Stanislav Kostka Neumann)
  5. PŘI ZPRÁVĚ O SMRTI GIOSUÈ CARDUCCIHO. (Jaroslav Vrchlický)
  6. CHRÁM V LESE. (Josef Lukavský)
  7. Věčný přerod (Xaver Dvořák)
  8. Láska. (Vincenc Furch)
  9. XLIII. Z dalekých nadzemských lesů (Adolf Heyduk)
  10. BUŘIČŮV SEN (Antonín Sova)