Hluboké hluboké studny jsou(X4m)
Hruď lidská nejhlubší(X3m)
Padlo mi slovo do prsou(X3a)
hluboko na dně spí(X3m)
Naděj tam spí a čeká žal(X3a)
až zmlkne vůkol svět(X3m)
až bůh jenž studnám hloubku dal(X3a)
v svou hruď ji vdechne zpět(X3m)
Až studny kraj se rozpadne(X3a)
až věčnem budu vpit(X3m)
až ticho zalká beze mne(X3a)
mé slovo počne znít(X3m)
Nemohu zemřít Nezemru(X3a)
třeba bych umřel rád(X3m)
a třeba bude do větrů(X3a)
můj popel rozevlát(X3m)
Mé slovo padne do prsou(X3a)
zas příštím pohrobkům(X3m)
Vše věci pomíjivé jsou(X3a)
Hruď lidská věčna dům(X3m)
Z ní slovo jež mně nepatří(X3a)
přes věky bude znít(X3m)
s propastmi hvězd mne pobratří(X3a)
a smrtí dá mi žít(X3m)
tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání
372. báseň z celkových 697
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
XLV. Na stráni pne se mohyla,
(Gustav Pfleger Moravský)
-
Probuzení.
(Karel Babánek)
-
Až zemru...
(Josef Kuchař)
-
Tenké zvonky klinknou,
(Josef Holý)
-
NA HŘBITOVĚ.
(Ferdinand Tomek)
-
XVIII. ZAVEDENÝ OVČÁK.
(Petr Křička)
-
Upomínky.
(Adolf Heyduk)
-
U TELEFONU
(Otokar Fischer)
-
Mater misericordiae.
(Xaver Dvořák)
-
U večer.
(Hanuš Věnceslav Tůma)