4 Jsme poslové – a nevím, čí ni čeho –,

Otokar Fischer

4

Jsme poslové – a nevím, čí ni čeho –, Jsme poslové – a nevím, čí ni čeho –,
kdož modlíme se v rozechvění dum: „Přijď, svatá bolesti, a vzdušná něho, jež létlas kol, nám nad hlavami šum! Sne, perleťově jejž se zříme třásti, vždy novou myšlenkou nám v očích hraj!“ Jsme proroci – a nevím, jakých slastí –, jsme zítřků cíp, jsme úryvek a báj. Kýms – vyšším poslem, andělem či běsem – kdes v nejvnitřnějším nitru raněni, zvěst, pro niž posud není slov, my nesem, a na svých skráních světlé znamení. [37]

Kniha Hlasy (1923)
Autor Otokar Fischer