Májová

Otokar Fischer

Nesu ti luční kytku přesliček, orsejí, nedýší kouzlem skřítků, víly z nich nepějí; to čapí nůsek zve se, to rozrazil se zve, a ruka, jež je nese, má prsty citlivé; z nich každý, že co roste, posvátně roste, ví, a v tom, co zcela prosté, je nejvíc tajemství.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

chrpa, mák, klas, skřivan, jetel, srp, mez, cvrček, žito, koukol

232. báseň z celkových 384

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MLADÉ ŠTĚSTÍ. (Antonín Klášterský)
  2. Osení. (František Táborský)
  3. XVI. Prosba. (František Serafínský Procházka)
  4. VAE VICTIS! (František Kvapil)
  5. TAJEMSTVÍ. (Irma Geisslová)
  6. NENIE. (Jaroslav Vrchlický)
  7. SLOKY (Antonín Sova)
  8. Smutek v jaře. (Jaroslav Vrchlický)
  9. SPOLEČNÁ BOLEST (Petr Fingal)
  10. POHLED (Viktor Dyk)