NĚJAK TY PÍSNĚ TKLlVĚ ZNÍ.

Arnošt Ráž

Nějak ty písně tklivě zní, do duše klesá umdlení, a chce se, chce se srdci spát’ a nežalovat’, neplakat’. Divoké touhy umrtvit’, bez cíle v tiché prázdno jít’, klíčící setby zašlapat’ a pozdní klasy prudce sklát’. Kams na samotu usednout’ a vidět’ mraky nebem plout’, usednout’ na svůj vlastní rov a zpívat’ písně beze slov. Sám sebe pohřbít’ bez bolu, svou vidět’ bledou mrtvolu, jak o čems zašlém v hrobě sní, bez cizích slz a modlení.

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

607. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DOZNĚLA PÍSEŇ. (Karel Babánek)
  2. Podzimní. (Emanuel Miřiovský)
  3. Žně. (Adolf Heyduk)
  4. Pole zpívá... (Augustin Eugen Mužík)
  5. Zřícenina. (Emanuel z Čenkova)
  6. DVA MOTIVY Z ALEJÍ STARÝCH LIP A JABLONÍ V MNÍŠKU POD BRDY. (Emanuel Čenkov)
  7. Žeň písni. (Jaroslav Vrchlický)
  8. CO NA TOM! (Antonín Klášterský)
  9. I. Napadly písně v duši mou, (Vítězslav Hálek)
  10. POLEDNE. (Antonín Klášterský)