NĚJAK TY PÍSNĚ TKLlVĚ ZNÍ.

Arnošt Ráž

NĚJAK TY PÍSNĚ TKLlVĚ ZNÍ.
Nějak ty písně tklivě zní, do duše klesá umdlení, a chce se, chce se srdci spát’ a nežalovat’, neplakat’. Divoké touhy umrtvit’, bez cíle v tiché prázdno jít’, klíčící setby zašlapat’ a pozdní klasy prudce sklát’. Kams na samotu usednout’ a vidět’ mraky nebem plout’, usednout’ na svůj vlastní rov a zpívat’ písně beze slov. Sám sebe pohřbít’ bez bolu, svou vidět’ bledou mrtvolu, jak o čems zašlém v hrobě sní, bez cizích slz a modlení. 7