VEČER U VSI

Arnošt Ráž

VEČER U VSI
Omamný soumrak mdlobu do květin dých’ a ony v slzách oči zavřely. – Nebem se zvolna prosák’ měkký indych a po vsi bludičky se rozechvěly. Jen trochu krve ještě za topoly nad padlým dnem své vlajky vztýčilo. Vítr již prchal z opuštěných polí, kde skláno vše, co z jara vzklíčilo. Osyky šumí o dědičné zimě. Cesty se v dáli všechny sblížily – a měsíc vyšel z lesů naproti mně, i on byl nějak bled a vyžilý. Dva známí tuláci se pozdravili. On rozdělil prchavou nádheru. Ve zlaté masky tváře své jsme skryli, studené tváře zhaslých kraterů. – 6

Kniha Byly večery (1904)
Autor Arnošt Ráž