V slunečním jasnu.

Vojtěch Pakosta

Paprslek slunný, – hoch, jenž neposedí, k poskoku všecko vůkol sebe zve; přes luhy těká, skočí na větve, a klenbou lesa čtveračivě hledí. Zhaleni mechem, lesa kmeti šedí, rozhrnou jemu vlídně větve své, a dolů zhoupnou klouče zvědavé, neb že tam zřídka zaskočí si, vědí. „Ó toť jsou hosté!“ všecek zmechatělý, kmen v rokli tlící rozveselen dí – „kdy jsme tě tady, hochu, neviděli...“ Hned vůkol radosť, pohled usmívavý, v perlách se zaskví mech i kapradí, jak majestát, kdy někam příchod slaví.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

nymfa, faun, satyr, syrinx, čilimník, hélios, kentaur, flétna, jilm, helios

207. báseň z celkových 333

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pomsta gnomů. (Jaroslav Vrchlický)
  2. LEGENDA O SV. PROKOPU (Jaroslav Vrchlický)
  3. Ballada o rýmu. (Jaroslav Vrchlický)
  4. ÓDA HELLÉNSKÝM MYTHŮM. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Terra sancta. (Xaver Dvořák)
  6. IX. Snět pohnula se. – Jdi jen dál, (Jaroslav Vrchlický)
  7. TOUHA LÁSKY. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Idylla antická. (Jaroslav Vrchlický)
  9. VII. Antická ekloga podzimní. (Jaroslav Vrchlický)
  10. NA OHEBI.* (Jaroslav Vrchlický)