Jest v těchto horách jako v lidské duši...

Vojtěch Pakosta

Jest v těchto horách jako v lidské duši...
Jest v těchto horách jako v lidské duši: den čarokrásný, všude radosť, ples – obloha modrá, vůni dýše les a horská zřídla zpěvmo se skal kluší. V tom na obzoru – dřív než člověk tuší, se černý havran – děsný oblak vznes – rachotí hromy, zuří vichrů běs, a rudé blesky ohněm do skal buší... Tak v záři štěstí srdce lidské plesá, vsak dřív než tuší, zhalí slunce mrak, a člověk v propasť běd a bolů klesá. Leč jak se bouří jitro na ráj mění: tak nejšťastněji vzplane lidský zrak, kdy se byl obmyl v slzách utrpení. 11

Kniha Listy a květy (1884)
Autor Vojtěch Pakosta