Jest v těchto horách jako v lidské duši...

Vojtěch Pakosta

Jest v těchto horách jako v lidské duši: den čarokrásný, všude radosť, ples – obloha modrá, vůni dýše les a horská zřídla zpěvmo se skal kluší. V tom na obzoru – dřív než člověk tuší, se černý havran – děsný oblak vznes – rachotí hromy, zuří vichrů běs, a rudé blesky ohněm do skal buší... Tak v záři štěstí srdce lidské plesá, vsak dřív než tuší, zhalí slunce mrak, a člověk v propasť běd a bolů klesá. Leč jak se bouří jitro na ráj mění: tak nejšťastněji vzplane lidský zrak, kdy se byl obmyl v slzách utrpení.

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

952. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Emanuel Miřiovský)
  2. PÍSEŇ ŽIVOTA (Karel Babánek)
  3. Skřivan. (Rudolf Richard Hofmeister)
  4. Den. (Antonín Klášterský)
  5. JSOU SLUNNÁ JITRA... (Josef Merhaut)
  6. Słowacki. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Na Severním moři. (Vojtěch Pakosta)
  8. Ve stínu žití. (Xaver Dvořák)
  9. SVATVEČER. (Antonín Klášterský)
  10. Píseň. (Bohdan Kaminský)