Nad Čertovým jezerem.

Vojtěch Pakosta

Nad Čertovým jezerem.
V poledním vedru temné hvozdy spaly, hmyz nezabzučel a pták nezapěl, jen stromů časem list se rozechvěl, a kapraď v srázi vánky rozhoupaly. Zvuk zvonců kdesi v temné lesa dáli, stád těkajících ke mně doletěl... samoten lesní pěšinou jsem šel, a pustin báje leb mi ovívaly. V tom záře kmitá z clony větví husté, v zrcadlo jasné hvozd se rozplynul – v hlubinách – pleso, v kráse divopusté. Ó výše, hloubky, jimžto není mezí! Duch, jenž svým křídlem propasť překlenul, mně otevřel zde děl svých exegesi! 28

Kniha Listy a květy (1884)
Autor Vojtěch Pakosta