Nad Čertovým jezerem.

Vojtěch Pakosta

V poledním vedru temné hvozdy spaly, hmyz nezabzučel a pták nezapěl, jen stromů časem list se rozechvěl, a kapraď v srázi vánky rozhoupaly. Zvuk zvonců kdesi v temné lesa dáli, stád těkajících ke mně doletěl... samoten lesní pěšinou jsem šel, a pustin báje leb mi ovívaly. V tom záře kmitá z clony větví husté, v zrcadlo jasné hvozd se rozplynul – v hlubinách – pleso, v kráse divopusté. Ó výše, hloubky, jimžto není mezí! Duch, jenž svým křídlem propasť překlenul, mně otevřel zde děl svých exegesi!

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

296. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DOLOROSA (Jaroslav Vrchlický)
  2. Dnes ne... (Růžena Jesenská)
  3. Pavouk. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Šumavské motivy. (Jaroslav Vrchlický)
  5. V alejích. (Jaroslav Vrchlický)
  6. MOTIVY Z LIBOSADU. (Irma Geisslová)
  7. 2. To bylo slávy, jásotu a šumu, (Vojtěch Pakosta)
  8. LESNÍ ZÁTIŠÍ. (Jan Červenka)
  9. Miláček lesa. (Antonín Klášterský)
  10. Potkání. (Jaroslav Vrchlický)