Pavouk.

Jaroslav Vrchlický

Kdys lesem šel jsem šerý byl a tmavý(J5f) Své borovice ukláněly hlavy(J5f) pod větví dechem znělo to a vřelo(J5f) jak srdce země by se pod tím chvělo(J5f) a ptalo se kam ona mračna táhla(J5f) jež třásní svou do korun stromů sáhla(J5f) tak šedá smutná jako tažní ptáci(J5f) Co rychle plaše krok můj v mech se ztrácí(J5f) hloub vnikám v les kvil větrů kol se tiší(J5f) a náhle stojím v hlubé pusté tiši(J5f) a cítím větru bouř zní kdesi za mnou(J5f) se hlásí z daleka jen notou klamnou(J5f) zde mrtvo šero skoro teplo kolem(J5f) Kmen korunou a tráva kývá stvolem(J5f) jak v polosnění jahoda v svém oku(J5f) má deštnou slzu kdesi ve hluboku(J5f) teď houknul doupnák táhlý zvuk a dlouhý(J5f) Mé srdce bylo plno divné touhy(J5f) co chtěl jsem nevím kam jsem šel jen hádám(J5f) a přes pahýl a vývrať jak tu padám(J5f) cos zaleklo mne pavučin síť jemná(J5f) kde větvic houšť se ukláněla temná(J5f) jak zdobná krajka ve vzduchu se chvěla(J5f) a byla dosud nedotknutá celá(J5f) a s výší muže s kmenu na kmen blízký(J5f) se táhla k zemi přes jalovec nízký(J5f) až do trávy kde deštných kapek chytla(J5f) si jako perel v obrubu a kmitla(J5f) mdlým stříbrem ve brunátné vlně mechu(J5f) Stál náhle před ní jsem a beze dechu(J5f) já musil na své zastavit se pouti(J5f) já neměl odvahy ji protrhnouti(J5f) tak pravidelně byla zosnována(J5f) tak umně dokonale kolem stkána(J5f) jak závoj měkký průsvitný a hebký(J5f) Jak stál bych všehomíra u kolébky(J5f) kde božské dítě přírody taj leží(J5f) já zachvěl se dech vlastní zdržel stěží(J5f) a v tenký závoj bázlivě zřel z dáli(J5f) jak v onen v nějž se věčná Isis halí(J5f) A mroucího co slunce hasly blesky(J5f) kdes v stromů korunách v ty arabesky(J5f) jež pojily se v kruhy stále užší(J5f) já toho zřel jenž přediva byl duší(J5f) Tam v středu sítě velký pavouk seděl(J5f) ne jedním očí stem on ke mně hleděl(J5f) jak galvanisovat by chtěl mne šerý(J5f) Byl jako v sluncí víru odkud sterý(J5f) proud žití kypí jakýsi bod pevný(J5f) Byl tmavý šerý posupný a hněvný(J5f) tkal na svém stavu tichý tkadlec lesů(J5f) A já jsem naň se dlouho díval v děsu(J5f) a hrozná Maja matka zjevů žití(J5f) v mé duši ožila já v této síti(J5f) zřel celý kosmos kterak z ní se souká(J5f) jak tato vlákna z těla toho brouka(J5f) a pochopil jsem Indů starou báji(J5f) i symbol jenž se v tomto hmyzu tají(J5f) všech přerodů změn bytostí a tvarů(J5f) jež lehky hravy napodobí páru(J5f) kol chvíli tančí v slunce hravém třpytu(J5f) a mizí hynou sotva na pažitu(J5f) jak hlemýždě pouť slinu postříbřenou(J5f) v sled zůstaví jsou dýmem a jsou pěnou(J5f) hra přelud stín a přece život celý(J5f) Ó básníku jenž pozorný a bdělý(J5f) zříš v kosmu divadlo zde postůj chvíli(J5f) Viz pavučinu jak se větrem chýlí(J5f) a prohýbá Viz pavouka v ní tkáti(J5f) Sám sobě světem neví co je státi(J5f) vždy v práci tiché dále tká a tvoří(J5f) Má duše tenkrát rovna byla moři(J5f)

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

307. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dnes ne... (Růžena Jesenská)
  2. PÍSEŇ MÉHO SRDCE (Antonín Sova)
  3. Šumavské motivy. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Nad Čertovým jezerem. (Vojtěch Pakosta)
  5. VIII. Ó poutníče, s nímž štěstí (Karel Mašek)
  6. DOLOROSA (Jaroslav Vrchlický)
  7. LESNÍ STEZKOU (Antonín Klášterský)
  8. PRALES. (Eliška Krásnohorská)
  9. Studánka. (Josef Václav Sládek)
  10. I. Hvozd chimer. (Jaroslav Vrchlický)