Mlýn v horách.

Vojtěch Pakosta

Pozná ho každý z dálky po klapotě, ač pod strání se v houšti větví skryl, šeříku květem hlavu zahalil – dřevěný v horách mlýnec na samotě. Tak ještě nikdy po zim kruté slotě si jako letos květů nenavil, by radosť mladé žínce připravil, jež tamto stojí, hladíc mladé kotě. Ba těžko říci, zda to dívka, žena, jež v jaré květy hledíc zamyšlena teď usmála se. Co ji asi baví? – – Spustila kotě, do světnice letí a šepce muži klesnouc do objetí: „Na naší střeše čáp si hnízdo staví!“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

slovač, slovensko, slovenský, tatry, kriváň, valaška, šuhaj, koliba, slovák, váh

301. báseň z celkových 447

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Rudolf Pokorný)
  2. Za dědinou stará jíva... (Adolf Heyduk)
  3. Pěkné předsevzetí. (Adolf Heyduk)
  4. Bystřická krajinka. (Adolf Heyduk)
  5. LÍPA. (František Odvalil)
  6. Horská chasa. (Rudolf Pokorný)
  7. RŮŽE POVÁŽSKÁ. (Adolf Heyduk)
  8. V HORSKÉ VÍSCE. (Eliška Krásnohorská)
  9. Dárek dřevorubců. (Adolf Heyduk)
  10. XI. (Rudolf Pokorný)