5. V podzimním slunci šípek tvář si líčil,

Vojtěch Pakosta

V podzimním slunci šípek tvář si líčil, již přes noc jíním jemu svráštil mráz, a teplem okřáv, pyšně hlavu vztýčil a k bříze vzdechl: „Je to světokaz!“ Bříza jak děcko v bílé košilici, jemuž se přes noc rozpřed vlasů proud, odvětí šípku: „Líčit krásu v líci, kdy podzim kvapí, umí pouze bloud!“ – Zasmál se šípek: „Hleďme krásku bledou, jež touhou nyjíc prosní celý věk! – Já za tvé snění, ač mám hlavu šedou, bych hrstky nedal svojích vzpomínek; já v letě hýřil, s vichory se tužil, já květy zdobil jemný, dívčí vlas, a ty co zbyly, kdy jsem všeho užil, jsem hrdě vichrům hodil na pospas.“ A bříza šípku klidně odvětila: „Jen abys také jásal na konec!“ „Tvůj i můj stejný! Ty jsi neužila,“ odseknul šípek – „a já užil přec!“ Tak spor se vedl na pokraji houští; k blankytu bříza, šípek hleděl v zem. – – Tak vždycky bývá, kdy se v hádku pouští ideál jasný s hrubým hmotařem.

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

413. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jaro. (Adolf Heyduk)
  2. DĚDŮV ODKAZ (Adolf Heyduk)
  3. DOSLOV. (Josef Kalus)
  4. None (Adolf Heyduk)
  5. Jarní (Xaver Dvořák)
  6. Podsněžka. (Adolf Heyduk)
  7. BĚLA (Adolf Heyduk)
  8. Jaro v horách. (Rudolf Pokorný)
  9. DO PLNÝCH KVĚTŮ (Josef Holý)
  10. Kýžená proměna. (Adolf Heyduk)