18. Z těch bájí, ježto stromů zášer kryje,

Vojtěch Pakosta

Z těch bájí, ježto stromů zášer kryje, z těch libovonných, lesních procházek, v zpomínkách, jako vzácná relikvie, pozůstal v srdci milý obrázek. Mně dosud v duši dívčí oči září, jak blesk by vzplanul v lesa zášeří: zřím růže rtíků, úběl jemných tváří, květ parnasie v hebké kadeři. – Tak přišla ke mně v hloubi temných lesů, a v slova zhoustl žhavých rtíků nach: „Já tobě pravé štěstí v srdce nesu, jež marně hledáš ve svých písničkách. Ni v tiši, ani v hlučném světa žití nezkvete pravá štěstí ratolesť! Jen se srdcem kdy srdce stejně cítí, jen v lásce blaho, pravé štěstí jest!“... A ruku v ruce blaženi jsme spěli, kde štěstí toho palác vystaven. – – A já se zbudil. – Podnes srdce želí, že jenom luzný v lese byl to sen.

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

458. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZLATÉ SLZY. (Jaroslav Vrchlický)
  2. IX. Omamný soumrak mdlobu do květin dých’ (Arnošt Ráž)
  3. STROMOVKA. (Josef Lukavský)
  4. NAD HROBEM MATČINÝM. (Rudolf Pokorný)
  5. Modlitba. (Jaroslav Vrchlický)
  6. PŘED ODJEZDEM. (Adolf Brabec)
  7. Květy na hrob. (Adolf Heyduk)
  8. TŘI LESNÍ PANNY. (Eliška Krásnohorská)
  9. Růže. (Alois Škampa)
  10. Jarní vycházka. (Emanuel z Čenkova)