STOPY V JARNÍM SNĚHU.

Josef Merhaut

Když padal na jaře sníh, já stopu Vaši v něm shléd’: to otisk útlý jak list v tu bílou hmotu se hnět’ – ó, drahé dítě, ten list, ten jarní list tak rád bych z té tvrdé cesty byl zved’. Tam cizí zašlapou jej – list jarní, který spad’ v sníh, jej slunce rozdýchá v nic v březnových úsměvech svých, ó, stopo sladká, ó, lístečku, co zbude mé touze z otisků tvých? Vy listy vytisklé v sníh, jenž teplem Vaším se třás’, proč zvednout nemohu vás, vy útlé lístečky, vás – – ó, stopy teplé, ó, otisky, jak v jarním sněhu svítí váš jas! Mít listy, alespoň vás, v svůj herbář bych si vás klad’, za nocí tichých z vás bych dal vůni minula vát, na vaši přesladkou paní bych nad vámi věčně chtěl vzpomínat...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

130. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ulétla. (Antonín Klášterský)
  2. Píseň. (Jaroslav Vrchlický)
  3. M. P. (Bohdan Kaminský)
  4. Když se šeří... (Anna Simerská)
  5. KYTICE. (Jaroslav Vrchlický)
  6. XIII. (Na shledanou!) (Antonín Jaroslav Klose)
  7. Hořké sonety. (Xaver Dvořák)
  8. JEŠTĚ (Josef Holý)
  9. Dítěti. (Anna Simerská)
  10. DÍTĚTI DO PAMÁTNÍKU. (Josef Václav Sládek)