Ach, jak tu letí léta!

Jan Pelíšek

Ach, jak tu letí léta, jak všecko hyne tu! Co na té zemi zkvetá, vše má čas odkvětu. A mdloba táhne kostmi a rychle bělá vlas; a marnost nad marnostmi – toť lidských dnů je ráz. Slast, již jsi znal co dítě, ta mizí jako dým a nejspíš opouští tě, co miláčkem je tvým. A mládí touha sněná a jeho štěstí lesk se rozpadá jak pěna a zbývá trud a stesk. Jak k spolku ku věčnému si ruce tiskneme a náhle konec všemu, když nejšťastnější jsme. Druh za druhem nám mizí a často beze stop; tak přes hroby jdem cizí, až klesnem ve svůj hrob. A přec – ať vše nám zničí, nás nezdrtí ten zmar; nám právě z něho klíčí svět nehynoucích jar; ráj útěchy, svět štěstí, kdys vinou zavátý, jenž znovu chce nám zkvésti pod křížem Golgaty. A zkvete! Čím víc hloží a šaleb závějí, tím víc v nás víry Boží a svatých nadějí. Ba, nechať časem všudy jen noc a ssutiny, tím blíž nám svítí v trudy zář věčné otčiny.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

305. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

Důvěrná epištola. (Jaroslav Vrchlický)
XIX. HLAVU VZHŮRU! (Josef Svatopluk Machar)
Jarní dnové. (Jaroslav Vrchlický)
Vytoužená chvíle. (Bohdan Kaminský)
Zima. (Josef Václav Sládek)
X. (Josef Kubelka)
báseň bez názvu (Karel Babánek)
Den v listopadu. (Antonín Klášterský)
ADAGIO. (Josef Václav Sládek)
OKNO (Viktor Dyk)