Znáš tu zem?

Jan Pelíšek

Rci, znáš tu zem, – tu vlast všech spasených, k níž touha vzhlíží zvláště ve dnech zlých? Kde není bolu, není slz už víc a blahem nezkaleným září líc? Ó znáš tu zemi? – Jenom tam, jen tam cíl rozkošný, cíl slavný kyne nám. Však znáš i cestu tam? Tu trnitou, jíž často s duší bolem rozrytou se poutník ubírá, až klesá již a lká: Můj Bože, sejmi ten můj kříž? Tu drsnou cestu znáš? – Tou v před! Tou v před! Ta vede tam, kde konec všech je běd! A znáš i Vůdce? – Kdys tu lidsky žil a přec On víc než jenom člověk byl. Tou cestou naším hříchem zavátou šel napřed trním, hořem, Golgatou. Znáš toho Vůdce? – Za Ním, za Ním jen! S Ním dojdem tam, kde věčný svítí den!

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

464. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXVII. Zmatenosť. (František Matouš Klácel)
  2. XLXIX. Píseň. (František Matouš Klácel)
  3. Advent. (Vilém Ambrož)
  4. Znáš-li žalmy, výlev horkých citů, (František Sušil)
  5. Dítko. (Vilém Ambrož)
  6. II. Než co pravím? – Někdy mezi námi (Václav Pok Poděbradský)
  7. 8. Náděje. (František Sušil)
  8. *** Ó netěš mne, kdy v konec jde má dráha, (Augustin Eugen Mužík)
  9. 83. Ráj. (František Sušil)
  10. 23. Kdož jsi pěvec, ó buď čistý křemen; (František Sušil)