II. Než co pravím? – Někdy mezi námi

Václav Pok Poděbradský

Než co pravím? – Někdy mezi námi zříti lze tvé stopu bytosti; a tuť chtěl bych jíti v blahosti všemi, jimiž kráčíš, krajinami. Všemi šel bych vrchy, dolinami, přítomnost tvou dada k známosti lidstvu, aby v klidné skromnosti zdobilo tvou dráhu květinami. Že však nevím, kudy se ubíráš, an zde lékem hojíš chorého a tam zase bolu slzy stíráš: v šíř a v dál naměřím křídla k letu a chci z přesvědčení vřelého tvoji spásu hlásat všemu světu.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

152. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 150. Slávy’s nabyl po hlučivém světě, (František Sušil)
  2. Znáš tu zem? (Jan Pelíšek)
  3. Dobročinná. (Josef Wenzig)
  4. Do Palestiny. (František Sušil)
  5. *** Ó netěš mne, kdy v konec jde má dráha, (Augustin Eugen Mužík)
  6. Anděl strážce. (Anna Vlastimila Růžičková)
  7. 3. Kam jen stavím na své pouti nohu, (František Sušil)
  8. AŤ JÁ ČI TY. (Josef Svatopluk Machar)
  9. Nebe naše vlasť. (Vilém Ambrož)
  10. Bože, nech mne žíti (Jiljí Vratislav Jahn)