NEVĚSTĚ.
S umdleným zrakem čekám už dlouho
na březích, kde jen korál zkvet’,
Nadějí zřel jsem klamavé lodi,
racků jsem stíhal prudký let,
bouře jsem přečkal, ssinalá těla
oči si zvykly prohlížet...
V tajemných dálkách jednoho jitra
obláček vyplul z bílých pěn...
Ty jsi to byla, vlídná a čistá,
úsměv ti na rtech zářil jen,
Budoucna závoj ruce tvé nesly,
první, jenž nebyl potřísněn...
Vesele vlajky třepou se větrem,
v zeleni skryl se břehů pás,
do šeré Morgue mých vzpomínek teskných
plného slunce padnul jas,
zemi a lidem říci jdu hrdě,
navždy že láska spojí nás!
70
OBSAH.
I.
MRTVÉ DÁLKY.
Úvodní sloky7
Jarní illuse9
Park v zimě10
Jarní večer11
Zbořené domy12
Sobotní večery13
Po dešti14
Sonet hradecký15
Po žních16
V jeseni17
Naposled v lese18
Při čtení staré kroniky19
Návrat I.20
Návrat II.21
Město v mlhách22
II.
O ŽIVOTĚ A O LÁSCE.
Hymna Životu25
Dívčí profil27
Mládí28
Mé neteři29
Letní noc30
Rozmary31
[71]
Únor32
Moje Karenina33
Mrtvá láska34
Prázdný život35
Dojem36
V exilu37
V nemoci38
A zemřeš, zemřeš jistě...39
Nové jaro40
Svatební41
Poledne42
Západ touhy43
Smíření44
Mateřství45
Ve vzpomínkách46
Rozchod47
List49
Poslední láska51
Odyssea52
Odsouzené53
Na pomezí54
Improvisace55
Piráti jedou57
Návštěva58
Setkání59
In memoriam61
Nálada62
Půlnoční vidění63
Píseň starého truvéra64
Minulost65
Deštivá noc66
V hodinách pozdních67
Ve staré pevnosti68
Nevěstě70
E: lp; 2005
[72]