NEVĚSTĚ.

Adolf Červinka

S umdleným zrakem čekám už dlouho na březích, kde jen korál zkvet’, Nadějí zřel jsem klamavé lodi, racků jsem stíhal prudký let, bouře jsem přečkal, ssinalá těla oči si zvykly prohlížet... V tajemných dálkách jednoho jitra obláček vyplul z bílých pěn... Ty jsi to byla, vlídná a čistá, úsměv ti na rtech zářil jen, Budoucna závoj ruce tvé nesly, první, jenž nebyl potřísněn... Vesele vlajky třepou se větrem, v zeleni skryl se břehů pás, do šeré Morgue mých vzpomínek teskných plného slunce padnul jas, zemi a lidem říci jdu hrdě, navždy že láska spojí nás!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

347. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NA LODI (Josef Svatopluk Machar)
  2. Už mdlím! (Josef Kalus)
  3. XXVIII. Prosba. (Xaver Dvořák)
  4. Písně u jezera. (Eliška Krásnohorská)
  5. POLIBKY. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Ve tři hodiny ráno. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Kdy zas? (Jaroslav Vrchlický)
  8. V říši stínů. (Otakar Mokrý)
  9. MARNÉ ČEKÁNÍ. (Karel Sabina)
  10. Noci na Arkoně. (František Táborský)