KOTILIONY.

Adolf Červinka

Jsou napíchány kotiliony do rámů mého zrcadla, a prostřed nich dech pouští vonný hedvábná růže rozpadlá. Tu často, když jdu po pokoji, a pískám staré valčíky, z nich vzpomínek se řada rojí na tanečnic rej veliký. Však dnes už málo znamenají ty staré srdcí udice, vy, rybářky, tam v dálném kraji, mne musí vidět ulice, a kavárna, kde v mládí květu sny věčně dřímá pikola, jenž neschvátí se nikdy v letu, když host naň, šelmu, zavolá.

Patří do shluku

valčík, sál, karneval, tančit, polka, parketa, tanec, čtverylka, bál, piano

19. báseň z celkových 549

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POŠLAPANÉ RŮŽE. (Antonín Klášterský)
  2. Studie z předměstí. (Antonín Sova)
  3. I LOVE YOU, MY DEAR! *) (Antonín Klášterský)
  4. JINÁ HVĚZDA (Rudolf Medek)
  5. DĚTSKÉ HRY. (Jaroslav Vrchlický)
  6. První kapitola. (Josef František Karas)
  7. JENOM HUSAR... (Jiří Mahen)
  8. VE VOLNÉ CHVÍLI. (Jaroslav Vrchlický)
  9. POHÁDKA PORCELÁNOVÉ FIGURKY (Antonín Klášterský)
  10. AKROPOLIS. (Jan Opolský)