CESTY K POZNÁNÍ.

Adolf Červinka

Jsem jediná vlna v nesmírném moři, jež bouří a hučí od věků, ta jiskra, jež ve mně myslí a tvoří, je každému dána člověku! Jdu z neznámé dálky v neznámé kraje a lásky jsem poznal bludný jed, mne políbil vítr, pod kterým taje na mlčících horách věčný led. A viděl jsem život... V šíleném víru vždy za klamem přišly naděje, já nepoznal shnilé zátoky míru, mne dál hnaly dravé peřeje... Mně dávali štěstí... tak malé štěstí, jak má je pták v kleci zavřený, však touha má chtěla výše se vznésti a zapustit v horách kořeny... Co nejdál chci vrhnout pochodeň světla a zírati v plamen zjevení, ať duše má, která v prachu se hnětla, u pramenů žití zkamení! – Jsem jediná vlna v nesmírném moři, jež poznala odlesk zlatých hvězd, když v mrazivých dálkách za noci hoří a berou se tichem věčných cest...

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

801. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Věřím! (Milan Fučík)
  2. VE VÝŠI. (Sigismund Bouška)
  3. NA ÚTESU. (Josef Václav Sládek)
  4. V bouři života. (Ladislav Quis)
  5. Nálada. (František Švejda)
  6. Kdo může řeku zastavit. (Růžena Jesenská)
  7. LXXX. Ať si jak chce moře zmítá (František Ladislav Čelakovský)
  8. Moře. (Berta Mühlsteinová)
  9. [Úvod] (Jiří Karásek)
  10. Mezi plavbou. (Jaroslav Vrchlický)