HŘMĚNÍ V DÁLKÁCH.

Adolf Červinka

K půlnoci někdy, vítr když sténá, v ulicích kroky umlknou, přes jezy řeky, ztopené v mlhách, vlny se více nehrnou, z hluboka, temně zahřmí to v dálce, tišinou mrtvou duní hrom, kotouče prachu zdvihnou se z ulic, v křeči se zachví každý strom... V srdci tak někdy po letech klidu, ve kterých život líně tek’, palčivá bolest náhle se vzbudí, zabouří z hlubin starý vztek, prameny, které zapadly v písku, hovoří sladkou ozvěnou pro jednu lásku, pro jednu vášeň dávno a dávno pohřbenou...

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

228. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Hymna andělů v noci před vzkříšením Vykupitele. (Jaroslav Vrchlický)
  2. TEMNO, ŠERO (Hermor Lilia)
  3. Smutné večery. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Deštivý večer. (Alfons Breska)
  5. NA PLÁNI (Hermor Lilia)
  6. XI. Již je půlnoc: všecko vůkol (Josef Uhlíř)
  7. NÁBŘEŽÍ. (Adolf Červinka)
  8. Ukolébavka z předměstí. (Antonín Sova)
  9. VEČER V KRKONOŠÍCH. (Antonín Klášterský)
  10. Je ticho kolem... (Bohuslav Květ)