BOUŘE.

František Taufer

tr posel živlů zahrál na větve své bouř arie(Na) tak sil že v kořenech se stromy zachvěly(Na) Zachvěla se i ze v slad předtuše(Na) příchodu rozbouřených vln(Na) A mračna čer s lesy o vod se rozezpívala(Na) šelestem dešťových krů a vražedmi ranami hromu(Na) jimž světy v dálkách ozvěnami odpodaly(Na) o zroze a smrti věčném přechodu(Na) kte je jedi život(Na) převa hmotu z formy do formy(Na) tajemným spojením a roztříšním sil(Na) dle kona jejž neprozkoumal lidský intellekt(Na) Laškov vlny nových poto(Na) neznavily se marnou hrou(Na) nosy mrtvých dnů(Na) stopy nohou z nichž tekla krev(Na) prach s pískem v kterém zkamely slzy(Na) zvíře kostry a hni la(Na) odplavily(Na) Planeta uvolněna(Na) vydechla s trylkem ptá savým(Na) pís svých (Na) Omladlá ležela(Na) a slunci jež protrhlo mraky(Na) odevzda(Na) Zapada pobilo ji svými paprsky(Na) v obdivu nad leskem je nádhery(Na) a síc nedočka srpem rostoucím(Na) se zasmál na ni(Na) znovazrozenou(Na) Očima k měci obcen srdcem k slunci(Na) ptal jsem se všeho co že odpodat(Na) Proč nosy mrtvých jar z duše čloka(Na) odplavit že jen bouře(Na) v níž bleskem bije bolest vždy trefu(Na) a deštěm teče krev srdce(Na) A věci jež zna tolik hovořit(Na) o kráse smrti a tragice života(Na) mluvily ke mně nejas(Na) Ale když ostřejší paprsek síč(Na) můj zrak mi odvedl houstnou tmou(Na) ke stromu bleskem roztříšmu(Na) z nějž jar za tekla kaskadami(Na) ihned jsem porozuměl(Na) Strom pravil(Na) Pyš jsme jednoho rodu(Na)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 7
Celkem veršů: 46
Neurčeno: 46 (100 %)