MILUJI PŘÍLIŠ.

František Taufer

Miluji příliš tuto planetu a všechno, co na ní pučí a roste, kvete a zraje, jak syn svou starou matku, šediny její, třesoucí ruce, vyhaslé oko, hřející hlas, jak stěhovaví ptáci milují potoky, křoviny a hnízda rodného kraje, jak vášnivý milenec krví svou miluje milenky ústa a oči a vlas. Mluvila ke mně matka země svými prameny a vodami, mluvila suggescí vánků a šepotem stromů a květů a trav, mluvila ke mně svými pahorky a skalami a prorvami, mým prvým krokům v životě nesmělým mluvila slova na pozdrav. Mládí mi střehnula žárlivým okem a cesty mi vystlala paprsky světla, nádherou jara, bohatstvím léta, melancholií podzimu a bělostí zimy zkrášlila délku mých dnů, slzy a úsměvy s pláčem a s jásáním v jediný duhový věnec mi spletla, noci mé zaklela do zámku horkých a nepřemožitelných snů. Do žil mi touhu žíravou a neukojitelnou vlila po prudkých polibcích, bouřlivých objetích a měkkých náručích žen, dala mi chutnat rozkoš života a rozkoš horečného díla, a bolest dala mi, jíž očištěn jsem, uzdraven a oblažen. Miluji příliš tuto planetu a všechno, co na ní pučí a roste, kvete a zraje, jak syn svou starou matku, šediny její, třesoucí ruce, vyhaslé oko, hřející hlas, jak stěhovaví ptáci milují potoky, křoviny a hnízda rodného kraje, jak vášnivý milenec krví svou miluje milenky ústa a oči a vlas.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

385. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXI. V života vedru. (Xaver Dvořák)
  2. GABRIELE D’ANNUNZIO. (Jaroslav Vrchlický)
  3. KVĚTEN. (František Taufer)
  4. TULÁCKÁ ELEGIE. (František Taufer)
  5. STROMOVÍ ŠUMÍ V NEKONEČNOU DÁLI... (Zikmund Winter)
  6. HYMNA (Rudolf Medek)
  7. PÍSNĚ VEČERA. (Zikmund Winter)
  8. PÍSEŇ U KOLÉBKY (Antonín Sova)
  9. Píseň Šárčina (Rudolf Medek)
  10. Polemika (Stanislav Kostka Neumann)