MRTVO V DUŠI.

František Taufer

Kraj utichl... A smutno je mi. Den přešel a jde večer nudný. Zda mezi oblaky a zemí jsou ještě krásy plné studny? Na údech tíha, mrtvo v duši. Nic nehne se. A sny mé, ptáci, na stěny srdce nezabuší, ni touhy vášnivé, mí draci. Včerejší píseň zmírá v dáli a zítřejší se nezrodila. Zavřené oči marně by se ptaly, zda země by je nasytila. A nitro jediné je spáleniště, pro vidoucího zkazka rmutná o tom, jak klame žití závodiště, kde vítězství jak ztráta chutná. Na spáleništi snů přec skrytá jakási jiskra zápal chystá. Svět celý jednou jiskrou chytá. Proč nechytla by duše čistá?

Patří do shluku

žíznit, vyznít, trýznit, odříkání, poznání, marný, maska, cítění, soucit, unikat

330. báseň z celkových 541

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ROMANCE. (Antonín Klášterský)
  2. Intermezzo. ( K. Egor)
  3. MILUJI ŽALY. (Arnošt Ráž)
  4. Já nejsem básníkem. (Adolf Heyduk)
  5. Marnost nad marnost (Xaver Dvořák)
  6. PÍSEŇ DCERY JEFTOVY. (Jaroslav Vrchlický)
  7. NA MOŘE! (Josef Svatopluk Machar)
  8. KDE MI PŘÍSAHALA VĚČNOU LÁSKU... (Jan Spáčil-Žeranovský)
  9. PO NÁVŠTĚVĚ. (Hugo Kepka)
  10. Limb zvířat. (Jaroslav Vrchlický)