ZÁPAD.

František Taufer

Obloha se krásou mění(T4f) Prsou roztoužený dech(T4m) a tázavé střely očí(T4f) letí z mraku do mraku(T4m) Květ prahnoucí po velikosti(T4f) ku zemi se netiskne(T4m) Sen jenž obsáhnout chce světy(T4f) musí zráti v závrati(T4m) A dvě ruce jenom v bouři(T4f) vzrostou do sil tisíců(T4m) Nohy zvyklé na propasti(T4f) v tůni zrádnou nepadnou(T4m) Krása oblohy i země(T4f) jako žena vzdává se(T4m) když ji milostného smělce(T4f) hlas jásavý pozdraví(T4m) Šťasten je kdo bráti může(T4f) všemi smysly bohatě(T4m) Pohádka mu v mracích vzkvete(T4f) a kraj po ní zavoní(T4m) Obloha se krásou mění(T4f) Chtivě pijí oči mé(T4m) ze všech studen než zvon teskný(T4f) zahlaholí do polí(T4m)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	6
Celkem veršů:	24
Trochej:	24 (100 %)