ZÁPAD.

František Taufer

Obloha se krásou (T4f) Prsou roztouže dech(T4m) a za střely očí(T4f) le z mraku do mraku(T4m) Květ prahnou po velikosti(T4f) ku zemi se netiskne(T4m) Sen jenž obsáhnout chce světy(T4f) mu zráti v závrati(T4m) A dvě ruce jenom v bouři(T4f) vzrostou do sil ti(T4m) Nohy zvyk na propasti(T4f) v tůni zrádnou nepadnou(T4m) Krása oblohy i ze(T4f) jako žena vzdá se(T4m) když ji milostho smělce(T4f) hlas sa pozdra(T4m) Šťasten je kdo bráti že(T4f) všemi smysly boha(T4m) Pohádka mu v mracích vzkvete(T4f) a kraj po zavo(T4m) Obloha se krásou (T4f) Chti pi oči (T4m) ze všech studen než zvon tesk(T4f) zahlaho do po(T4m)

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1200. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSNĚ VEČERA. (Zikmund Winter)
  2. POUTNICE (František Odvalil)
  3. KRÁSNÁ ZEMĚ. (Zikmund Winter)
  4. Utišení. (Karel Nejč)
  5. Polosen. (Eliška Krásnohorská)
  6. PÍSEŇ (Růžena Jesenská)
  7. ERITIS SICUT DEUS. (Josef František Karas)
  8. HLAS TICHA. (Antonín Klášterský)
  9. KVĚTINY A ŽENY. (Zikmund Winter)
  10. Půlnoční. (Xaver Dvořák)