KRÁSNÁ ZEMĚ.

Zikmund Winter

Krásná Země Illusí, krásná, krásná... Tisícerými rukami s touhou na dálku zobjímaná, tisícerými ústy v křečích horoucně na dálku zulíbaná – krásná Země Illusí, krásná, krásná... Hlava se v dlaně kloní, smutná jak Nekonečnost, horoucí Láska v ní zpívá, bolestná jako Věčnost – nikdy neukojená, nikdy nevyhojená – samá a samá Nekonečnost... Tam na Horách, tak marně vytoužených, spí oné Země sen – tam na Horách, v tisíci nocí sněných – tušen – nespatřen, toužen – nedotčen, od srdcí Věčností poraněných, tam, někde tam spí oné Země sen... Tam, ano tam... Každého jitra tam Slunce v tisíci odrazech svítí, z křišťálných studánek chodí žízniví jeleni píti – a večer Věčnost Hvězd tam Věčným Ukojením plá – Tam, ano tam... bys chtěla duše má... Krásná, krásná Země Illusí...

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

541. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ERITIS SICUT DEUS. (Josef František Karas)
  2. ZÁPAD. (František Taufer)
  3. S ONOHO BŘEHU. (Petr Křička)
  4. PÍSNĚ VEČERA. (Zikmund Winter)
  5. SLZA (Arnošt Procházka)
  6. Poslání. (Zikmund Winter)
  7. EPILOG. (František Taufer)
  8. ANNY (František Zavřel)
  9. KRÁSNÝ PTÁK. (Zikmund Winter)
  10. MYTHUS ŽENY (Otokar Březina)