KRÁSNÁ ZEMĚ.

Zikmund Winter

KRÁSNÁ ZEMĚ.
Krásná Země Illusí, krásná, krásná... Tisícerými rukami s touhou na dálku zobjímaná, tisícerými ústy v křečích horoucně na dálku zulíbaná – krásná Země Illusí, krásná, krásná... Hlava se v dlaně kloní, smutná jak Nekonečnost, horoucí Láska v ní zpívá, bolestná jako Věčnost – nikdy neukojená, nikdy nevyhojená – samá a samá Nekonečnost... Tam na Horách, tak marně vytoužených, spí oné Země sen – tam na Horách, v tisíci nocí sněných – tušen – nespatřen, toužen – nedotčen, od srdcí Věčností poraněných, tam, někde tam spí oné Země sen... Tam, ano tam... Každého jitra tam Slunce v tisíci odrazech svítí, z křišťálných studánek chodí žízniví jeleni píti – 102 a večer Věčnost Hvězd tam Věčným Ukojením plá – Tam, ano tam... bys chtěla duše má... Krásná, krásná Země Illusí... 103

Kniha Sny a touhy (1914)
Autor Zikmund Winter

Další vydání

KRÁSNÁ ZEMĚ. v knize Království snu (1932)