Polosen.

Eliška Krásnohorská

Na tisíc hvězd co jisker lásky plálo v blankytu rozsetých, v tom hlubokém! tak blízkým se to krásné nebe zdálo, jakoby spřáteleno s člověkem. Vrcholky temné v démantovém vzduchu jak strážci nad tajemstvím lesa stály, při nevyzpytném snů a poupat ruchu se pohnuly a oživnuly skály, jich šedé vědomí se vztýčilo a v tepnách jim to měkce zaznělo. Kol sladká tma, jak ukojená touha, a v každém vánku snící blaženosť, kol zavolání tichounká a dlouhá plnila mlčení a tajemnosť. Ve stínu ze sna problyskoval pramen a trávy nořily se v jeho vír, v křích zaprasklo jak utajený plamen a zase ztichlo, byla noc, byl mír cos příroda k duši zašeptala do dálky, do dálky jsem naslouchala.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

887. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V BOUŘI. (Josef Lukavský)
  2. PÍSNĚ VEČERA. (Zikmund Winter)
  3. Slavný smutek. (Otokar Březina)
  4. ZA BRANAMI PROKLETÉHO MĚSTA (Josef Holý)
  5. OBILÍ. (Hermor Lilia)
  6. ŠŤASTNÍ. (Otokar Březina)
  7. HLAS TICHA. (Antonín Klášterský)
  8. NĚMÝ PĚVEC. (František Taufer)
  9. HOLUB POSEL (Jan Opolský)
  10. Píseň o divokém máku. (Růžena Jesenská)