ZA BRANAMI PROKLETÉHO MĚSTA

Josef Holý

Čloče kte jsi miloval v požáru srdce(Na) mocmi sladmi chvěvy přírod lásky(Na) zastav se postůj nad troskou hvězdy zhynu(Na) zapad v příkopu kalném za branou města(Na) Všechny vy přeludy sa bytosti něž(Na) mile se smě jinošské horou tužby(Na) v stříbrných úvalech nebeských poletu(Na) vy sně mlha ka duhových barev(Na) opojně mi rozvi ko pole(Na) vraťte se v okamžik zasviťte zhaste navždy(Na) V rozruchu šíle ře červených váš(Na) mládím jsem kolotal ončen mlazivou vou(Na) rozkoše paprs slunečních životodárných(Na) chtimi rty jsem ssál osmahlý sil a sně(Na) nami rameny obmal lost la(Na) horečnou hlavu tisk v poupata žových klí(Na) zatmělých vonných hurčivých prame horských(Na) za květem nádher květ mně květnovým deštěm(Na) v náručí padal dychti rozevře(Na) Byl ten svět krás tak síč oblohou řil(Na) jasným obval ohněm uprostřed moře(Na) bouřlivým vichrem odval staros tís(Na) tenounce šveholil uspával kobal hladil(Na) s dívkami krásmi v rajské zahrady sváděl(Na) Za zdmi tam se v kouzel ha noci(Na) netvor příšera kdysi tak bájho města(Na) u nohou jeho tu zchátra v příkopu ležím(Na) rados valých kostra a vyvrhel hnus(Na) Nebeská světla mile spani zla(Na) čarov pozdravy minula blaha a zdaru(Na) modlitby věč živo nekonečných(Na) danky smrti a hro ozky ča(Na) vrat veleb blesky božího ce(Na) stanice duše schylte se ke mně a slyšte(Na) mrtho života posled bohatou tryznu(Na) Očí jak jezer rozsetých zeleným krajem(Na) hlubokých černých a sivých blankyt modrých(Na) z růžových přibledlých vzduš průzračných tváří(Na) se na laská směje se zpí(Na) ohni vlasy šleha vaby bo(Na) tančí váš ka žádosti(Na) pasy se vzdouva pruž se pnou nohy(Na) tleska dla a chvat chyta ručky(Na) lo žha se přimkne a dennice ran(Na) do hloubky vesmíru se mnou se spoje ří(Na) Urám bíd krev sse a hnilob ústa(Na) dimi kletbami lásky se pitvorně třesou(Na) Úprkem ženou se ko ty v klí se choulíš(Na) urva rodičům a ři(Na) jedi večer Kde rosa se v pouti chvěla(Na) zcupa lístky se trha zapadly v bláto(Na) život se ro v něj slzy se a řky(Na) holoubek uletěl oheň se vznítil a shořel(Na) za moři čermi zapadl síc a umřel(Na) Klovejte v nejhlubší studny se ponořte drápy(Na) vyneste bolest vlastmi ranami zhyne(Na) Tebe jsem neměl dívko nejkrásnější(Na) mole pest sněho lilie horská(Na) za tebou toužil jsem tebe měl rád jako slunce(Na) pro tebe zpíjel se zoufal a zpřetrhal zlob(Na) lostných přízi mladist struny(Na) Osud tak zaje paprsek v nesmír dálky(Na) ji ho zachy svět ji semeno vzklíčí(Na) Oblaka si se vlekou pad stranou(Na) slzy nesou za tebou milenko sně(Na) jedi žádou V průhledném livu tichém(Na) na loďce sedíš a vzponáš co mohlo ti(Na) večerním soumrakem nad křížem svíce dvě hoří(Na) kos kříž náš symbol a k němu se modlíš(Na) úpíš a voláš Hlasy se vodami nesou(Na) hluboko pod nimi ztopeno mlá a život(Na) Svíce a kříž a žena se livem vo(Na) z oblak krva slzy tam pada na (Na) Zaduly try dušičko úzkostli(Na) kore lidský chvěješ se třesavou báz(Na) životek prchá nevěsta smrt se v bahně(Na) loun út zakývne hlava ti sle(Na) raduj se ohavo krás přestaneš myslit(Na) Muči do ješ dnes dohoříš se mnou(Na) lo jsem dokonal srdce jsem pochoval v zemi(Na) K žalu zrodila teskmu ti rod(Na) teskho života tesknější u(Na)

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

815. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zadřímlý kraj s velkými obzory. (Růžena Jesenská)
  2. JARNÍ (Josef Holý)
  3. II Venuše, hvězdo má, kam že jsi odešla? (Rudolf Medek)
  4. ROZESLÁNÍ UČENNÍKŮV. (František Taufer)
  5. KNĚZ (Josef Holý)
  6. JEZERO (Rudolf Medek)
  7. SLUNCE. (Antonín Sova)
  8. ŽHOUCÍ SRDCE (Rudolf Medek)
  9. I Jas oblohy kdy neporušen zmírá (Rudolf Medek)
  10. TAJEMSTVÍ BOLESTI. (Otokar Březina)