ŽHOUCÍ SRDCE

Rudolf Medek

Kdys čisté jako běl zmučených lilií, v květ horský rozkvétáš dnes pod hvězdami v tichu, ó srdce přelačné, v němž tucha věčna sní o příštích pozdravech všech modliteb i hříchů. V kalichu planoucím, jenž tají vůní dech, spí úsměv májový i vášeň červencová, jas rosný za jitra v mých očích, víno v rtech ztad čerpá vláhy své, jež rozkoš v sobě chová. V hodině půlnoční se náhle rozvíjíš jak žhavá pivoně, z níž rudý plamen šlehá jak věnec ohnivý v ponurou noční tiš, žár smyslů vzkypělých, jinošských ňader něha. Tvůj oheň proudivý jak řeka hořící svět celý objímá a spaluje v mém těle rmut nelítostných dní, klam nocí lkající – a kol mé hlavy stře své vůně rozechvělé!

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

796. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  2. JEZERO (Rudolf Medek)
  3. RUIT HORA... (Rudolf Medek)
  4. V POUŠTI. (Xaver Dvořák)
  5. Májová. (Růžena Jesenská)
  6. Kazi (Rudolf Medek)
  7. Písně svatební. (Milan Fučík)
  8. SLUNCE. (Antonín Sova)
  9. ZA BRANAMI PROKLETÉHO MĚSTA (Josef Holý)
  10. NOTTURNO. (Zikmund Winter)