ŽHOUCÍ SRDCE

Rudolf Medek

ŽHOUCÍ SRDCE
Kdys čisté jako běl zmučených lilií, v květ horský rozkvétáš dnes pod hvězdami v tichu, ó srdce přelačné, v němž tucha věčna sní o příštích pozdravech všech modliteb i hříchů. V kalichu planoucím, jenž tají vůní dech, spí úsměv májový i vášeň červencová, jas rosný za jitra v mých očích, víno v rtech ztad čerpá vláhy své, jež rozkoš v sobě chová. V hodině půlnoční se náhle rozvíjíš jak žhavá pivoně, z níž rudý plamen šlehá jak věnec ohnivý v ponurou noční tiš, žár smyslů vzkypělých, jinošských ňader něha. Tvůj oheň proudivý jak řeka hořící svět celý objímá a spaluje v mém těle rmut nelítostných dní, klam nocí lkající – a kol mé hlavy stře své vůně rozechvělé! 29
Básně v knize Prsten:
  1. MELANCHOLICKÉ MĚSTO
  2. LETNÍ SLUNOVRAT
  3. PANDÉMONIUM
  4. JEZERO
  5. PANNA
  6. ROZLUKA V JESENI
  7. RUIT HORA...
  8. ELEGlE
  9. ANGELUS
  10. EKLOGA
  11. ŽHOUCÍ SRDCE
  12. PRSTEN
  13. PLANOUCÍ TVÁŘ
  14. I Jas oblohy kdy neporušen zmírá
  15. II Nad květů guirlandy, jež ruka tvoje splétá,
  16. III Rci, jenž dlíš tu smuten v teskném rozechvění,
  17. IV Tvůj hlas mne probouzí! Svět, moře, hvězdy spí!
  18. V Naslouchej, duše má, když opustila’s právě
  19. HOROUCÍ NÁPOJ
  20. DIVOKÁ ORLICE
  21. ORBA
  22. MILUJI TVÁ JITRA...
  23. ROZHOVOR
  24. HOST
  25. BUĎTE POZDRAVENY!
  26. KVETOUCÍ STROM
  27. BŘEZEN
  28. HYMNA