Venuše hvězdo má kam že jsi odešla(J6m)
V houštinách rezavých slavíci zmlkají(J6m)
Je tiché jezero kde obraz luny plá(J6m)
V té chvíli v rákosí potichu zalkají(J6m)
dva ptáci procitlí A tmavý věčný stesk(J6m)
je zde po boku tvém usedá potají(J6m)
Tvář hvězd je zsinalá a smutný je jich lesk(J6m)
vše ztichá okolo a vše je srdci blíž(J6m)
Jen města hlučící jich světla ulic třesk(J6m)
zástupy nevděčné jich kletby pustá tíž(J6m)
jich oči zištné vždy dnes na dně propastí(J6m)
se v temno propadly by neožily již(J6m)
Noc Růže i pták spí Jen s nyvou soustrastí(J6m)
tisíce očí hvězd zírají v zraky tvé(J6m)
přes pouště nesmírné s bezměrných oblastí(J6m)
Neb ty ach ty zde bdíš Je ticho zvědavé(J6m)
v tvém srdci jež se chví Poledne pyšný žár(J6m)
teď z čela tvého slét A běsy ohnivé(J6m)
noc k tobě přivolá z nich každý dravý spár(J6m)
v tvá ňadra zaryje až vzdechneš úzkostí(J6m)
Oh málověrný ty chtěls v bědný suchopár(J6m)
nejistot jitřivých pochyb a marností(J6m)
v nichž hyne bludný duch své hrdé srdce vést(J6m)
Své jaré síle věř jež z tmy tě vyprostí(J6m)
a duši svobodné dá v krásném těle kvést(J6m)
jež stkáno z týchž je cév v němž plane stejný svit(J6m)
jak v srdci hvězd k nimž ty se vratký toužíš vznést(J6m)
Chtěls duši tuláckou mdlým světlem opojit(J6m)
těch výšin stříbřitých Svůj vlastní obraz zříš(J6m)
v těch zřídlech světelných se slavně zrcadlit(J6m)
vlastního srdce tep z nich zase uslyšíš(J6m)
vlastního žití var a vlastních vášní vzruch(J6m)
Že nesmrtelný jsi a silný zda teď víš(J6m)
Pozdraven budiž mnou bez konce věčný kruh(J6m)
kdy s všemi hvězdami spojuje za noci(J6m)
člověka vratkého jenž tápe silný Bůh(J6m)
Veleben život buď dík tobě Půlnoci(J6m)