EPILOG.

František Taufer

To duhou nezahrála krása oslni(J6f) to v nejistotách vzklíčila setba(J5f) Mým krokům v kraji na cestách se stmí(J5f) a na mých slovech leží těž kletba(J5f) Zde klekni duše v pokoře a slyš jak z dáli(J6f) promlou k to milost a sladce ze(J6f) řím jak ti kdož kouzlu jemu se vzdali(J6f) že pouze je krása vzpučet že ze (J6f) Své krát jaro zdobím každým jejím jarem(J6f) bych v lé svém moh v živ plody zráti(J5f) nestat příslibem být skvělým darem(J5f) žní plnou v slunci zahořeti na souvrati(J6f) Vím v práci dne nesmí slábnout ruka(J5f) a s vlast slabos svou musím politi(J6f) Chvěji se v rhytmu jímž srdce ťu(J5f) a jeho láska ve tmách na cestu mi sví(J6f) Chtěl bych znáti zaklínadla kouzel(J6f) bych spoutal nepoddajnost hmoty ži(J5f) a dal vykvést v novém slože a vzniku(J6f) všechny rty by zašeptaly dive(J5f) A prud světlo dne bych uspal magiemi(J6f) svit luny soustředil bych nad jezera(J5f) na jejichž březích v trá mezi liliemi(J6f) sní mdlá a unave rozkoš ste(J5f) Dech smrti z močálův i no van ži(J6f) bych v sebe vsál a změnil v růže von(J5f) Pláč polib když v dálku nutno ti(J5f) spojil bych s výkřikem jenž ve hlubinách tone(J6f) A síla žhavých obje a probuze ze sna(J7f) i strach jenž s mrtvých stíny cho(J4f) vše sloužilo by mi jak květy svými vesna(J6f) a jako myšlenka svou nejrychlejší lo(J6f) Ze starých no odeury bych složil(J6f) a ze slov zemřelých jas krásy no(J5f) a z je jež bych vzpomínkami požil(J5f) stvořil bych poj kte nesmrtelnost slove(J6f) Však z cesty kde touha sla klesla(J5f) se zve prach a s větrem v kole ří(J5f) Dorostou křídla kte by mne nesla(J5f) Snad or A snad slavičí Snad netoří(J6f)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 10
Celkem veršů: 40
Jamb: 40 (100 %)