IMPROVISACE.

František Eisler

Bezedné srdce mít a prázdnou pouští jít! Vám z duše světelná se zdvihá záplava, ranami bez konce se nítí do žhava a osaměle plá nad nížin dusný klid. Bezedné srdce mít a prázdnou pouští jít! Stín smrti obzorů prochází obrazy; v jich břehy strnulé nicoty nárazy jak řeky podzemní je slyšet temně bít. Bezedné srdce mít a prázdnou pouští jít! Což všichni před námi tak nízce padli tu bez touhy probít se až k jitra úsvitu, o jehož purpuru dovedli sotva snít!? Bezedné srdce mít a prázdnou pouští jít! Přes sněžné hřbety hor my půjdem pochod svůj! Jen hřímej, vichřice, a oceáne, duj! My s racky spěcháme den nový pozdravit!

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

213. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LXXI. Stín tmavý na řece z oblaků olověných (Jaroslav Vrchlický)
  2. NĚMÝ SLAVÍK (Jan Opolský)
  3. PŘI ZVUKU FUJARY. (Adolf Heyduk)
  4. Chceš silným sebe zvát? (Karel Nejč)
  5. ŽIVOT. (Růžena Jesenská)
  6. NOCTURNO. (Božena Benešová)
  7. OD BŘEHŮ ŽITÍ K BŘEHŮM ZAPOMNĚNÍ... (Bohdan Kaminský)
  8. VII. Loď v mlhy jde, a nikde konce není, (Adolf Bohuslav Dostal)
  9. PÍSEŇ O „LEDOVÉ KRÁSNÉ PANÍ“. (Antonín Sova)
  10. MAJÁK. (Karel Toman)