TOPOL.
V mých upomínkách z dětství vrcholí
kus cesty zasněžené s topoli.
Ó jaká čest, kraj cesty mužně stát
jak strážce nezdolného majestát,
směr k cíli značit pyšným vrcholem –
Jsem u cesty tím strážným topolem.
V mých upomínkách z dětství vrcholí
kus cesty zasněžené s topoli.
Já vím, že řeknou: „Topol škaredý
v kraj zastírá nám volné rozhledy
a role stíní planou zelení;
čas vytít jej a hodit plameni.“
V mých upomínkách z dětství vrcholí
kus cesty zasněžené s topoli.
Ať vytnou mě, když aspoň jedinou
z těch duší potřísněných provinou,
jež po bezcestí bloudí zatmělémzatmělém,
smím učinit zas bílým andělem!
12