TOPOL.

František Kyselý

TOPOL.
V mých upomínkách z dětství vrcholí kus cesty zasněžené s topoli. Ó jaká čest, kraj cesty mužně stát jak strážce nezdolného majestát, směr k cíli značit pyšným vrcholem – Jsem u cesty tím strážným topolem. V mých upomínkách z dětství vrcholí kus cesty zasněžené s topoli. Já vím, že řeknou: „Topol škaredý v kraj zastírá nám volné rozhledy a role stíní planou zelení; čas vytít jej a hodit plameni.“ V mých upomínkách z dětství vrcholí kus cesty zasněžené s topoli. Ať vytnou mě, když aspoň jedinou z těch duší potřísněných provinou, jež po bezcestí bloudí zatmělémzatmělém, smím učinit zas bílým andělem! 12