VELEHRAD.

František Kyselý

VELEHRAD.
Zázrakem roste v Evropy klínu Velehrad slavný v hrdý tlum týnů. Vojvoda jeho do pole jede, na zpupné Franky reků voj vede; svítá nám, svítá veliký den – Zapadlý sen. Z Velehradu zlatých bran mléčné dráhy do všech stran. V zlaté bráně bratří pár – Kam vás pudí touhy žár? „Mléčnými drahami v Slovanů kraj, bychom jej změnili v rozkošný ráj, jazykem jedním, jedinou věrou slovanské krve rodinu sterou sloučili pevně v mohutný kmen“ – Zapadlý sen. Nad rumem slávy, vpadlými rovy dřímá tlum chyšek – Velehrad nový. K svatyni jeho s nebeských plání velebné vidmo vážně se sklání – velekněz Method. Oko mu plaje, dívá se v širé slovanské kraje – 73 „Rozložil se jazyk svatý, jímž jste měli v jedno růst, v harfy velké strunník zlatý na jazyku různých úst. Kdyby jedné Církve Král na tu harfu Srdcem hrál, v orla smělého Slovan by zrost’, zkrotil dračiska divého zlost, které mu do ráje nasýpá hloží, v Slavii velikou s nádherou všelikou příchod by slavilo království Boží; pak by vám, lásky mé kojenci, přinesl po palmě, po věnci po věky čekaný vítězství den.“ – Tatíčku Methode, není to sen? 74