ZAPŘENÉ LÁSCE.

František Kyselý

ZAPŘENÉ LÁSCE.
Jsou v srdci mladém city vřelé jen zalíbení v dívčím těle? Já vidím Tvé červené líčko. Jest žár, jímž mladé srdce buší, jen zalíbení v dívčí duši? Já vidím Tvou divokou duši. Stát na svém a nedbati zvyků ni lidí, být mužatkou, stíny kde dívčiny vidí, být prudkosti záchvatné řekou a zároveň vlaštovkou měkkou – Já vidím Tvé červené líčko, já vidím Tvou divokou duši. Mé srdce, k lásce velké, věčné hotovo, z dvou srdcí volit mělo – Tvé neb Kristovo; já zapřel Tvé červené líčko, já zapřel Tvou divokou duši. Proč zjev Tvůj v lesku jarých vnad zas po letech mi v duši pad’? 27 Chceš upnout mě v kruh okovů či zapřena být poznovu? Ó neprchej! Ó zůstaň tam, kde’s trůnila jak drahokam! Já vidím Tvé červené líčko a zakouším drásání hlohu, já vidím Tvou divokou duši a modlím se za Tebe k Bohu, já vidím Tvé červené líčko, já vidím Tvou divokou duši, Tvou oddanost přítulnou, vřelou – chci Kristu být obětí celou. 28